Na ropné plošině
v pouštní pustině
Plápolal oheň
jenom si vzpomeň

Těžař se vyděsil
málem se pověsil
Otočil však kolem
a už je po něm

Na ropné plošině
v pouštní pustině
Plápolal oheň
jenom si vzpomeň

continue reading

Zavřené oči
spadla mi víčka
Má ústa mlčí
pohasla svíčka

Zavřené oči
spadla mi víčka
Naslouchám noci
a slyším sýčka

Zavřené oči
můra tu létá
Kolem se točí
a růže vzkvétá

Není to dlouho
báseň už končí
tak nechte toho
Zavřete oči

„Dělej, nebo to nestihneme.“ vykřikl Joe a utíkal za rozjíždějícím vlakem.  Natáhl se po držátku a vyskočil na stupínek u dveří. To už se blížil Henry, za zuřivého funění naskočil do vlaku.
„Tak tohle bylo těsné Joe…“ vydechl Henry.
„Mě to povídej, takhle sem se dlouho nezapotil. Pojď, najdeme si kupéčko.“
Procházeli vlakem, každý obtěžkán cestovní taškou, a rozhlíželi se po volných místech. Prázdné kupé našli až na konci předposledního vagonu. Uložili zavazadla a natáhli se napříč přes sedačky. Netrvalo dlouho a rytmické dunění kol vlaku o koleje je ukolébalo k spánku. (Celý příspěvek…)

Utíkal potemnělou předměstskou ulicí. Nevěděl, proč vlastně utíká, ale věděl, že musí. Cítil, jak se ho zmocňuje strach. Ohlédl se za sebe, ale jediné co uviděl, byla prázdná silnice. Škobrtl a svalil se na zem. „Au,“ uniklo mu. Byl to bolestivý pád, při kterém si odřel obě kolena a dlaně. Znovu se rozhlédl, ale stále nic neviděl. V neblahé předtuše se mu začali ježit chloupky na krku.

„Mě nemůžeš utéct,“ ozvalo se odnikud, a zároveň odevšad. (Celý příspěvek…)

Všude byl klid. Tak klidnou noc už dlouho nezažil. Bylo to svým zvláštním způsobem příjemné. Jen tak stál, nikde ani živáčka, jen vítr si s ním trochu pohrával, když profukoval konstrukci starého, rezavého mostu. „Někdo by ho měl natřít,“ napadlo ho. (Celý příspěvek…)

Vzbudil se. Nevěděl, kde byl. Nevěděl, kdy byl. Když se to tak vezme, nevěděl nic. Prohlédl si místnost, ve které se nacházel. Byla malá a strohá. Jediné co tam viděl, byla postel, stůl se židlí, umyvadlo a záchod. Na dveřích byl elektronický zámek. Vstal a přešel k umyvadlu. Nad ním měl zrcadlo. Podíval se do něj a uviděl modrookého chlapce s úzkými rty. Něco ho překvapilo. Neměl žádné vlasy. Ne, nebyly oholeny, neměl je vůbec. Zvláštní. (Celý příspěvek…)

Bylo to uprostřed noci. Dveře se s tichým zaskřípěním otevřeli a dovnitř vstoupily dvě temné postavy. Nikdo v chatce to ovšem nezaregistroval. Jedna z postav jí přiložila ruku na pusu a druhá jí přidržela ramena. Nechtěli vzbudit nikoho dalšího. S trhnutím se probudila. Naskytl se jí pohled do prázdných očních důlků. Pokusila se vykřiknout, ale nešlo to. (Celý příspěvek…)